Mé začátky a pokračování

Jo taky jsem se narodil ,že ... a normálně žil ve své vísce.

V tom čase místní JZD koupilo pozemek v Jizerkách ve vesnici Zlatá Olešnice v místě kde tomu místní říkali v Bahništi či na Bahništi a tam započali vedle s výstavbou pionírského tábora vedle domu ,který byl též zakoupen.Tam jsem začal jezdit už od pěti let se svou matkou ,která na táborech vařila.bylo to pěkné místo,ale na kopci.Výpravy na koupaliště znamenalo jíti ,přez celou ves tak 3-4 km a pak zpět s pěkným výšlapen do tábora (krpál jako hovado).Bylo to tam fajn.Ale proč to píšu.V 10 letech přišlo léto a opět hurá na tábor.To jsem se už měl dostat do 1 skupiny a tak jsem se těšil.Po několika dnech nám vedoucí řekl,že vyrazíme na 4 dny mimo tábor.No tenkrát mi to připadalo,že opustit tábor není dobré zvláště když zase začal řádit starej Žanta dole pod kopcem ale o něm až později.Přišel den D a náš oddíl vyrazil směrem k řece která tekla nedaleko.Řeka se jmenuje Kamenice (Tanvaldská) a šli jsme k ní asi 2 hodiny.po vesničkách a loukach se před námi objevilo hluboké údolí  a na jeho dně zurčila zpěněná řeka častými peřejemi.Po levé straně řeky ji kopíruje turistický ztezka z Tanvaldu do Podspálova. Někde a to už nevím kde se nacházel u řeky takový přístřešek a tam jsme se na čtyři dny usadily.Byli to dny pátrání,blbnutí,volnosti,zkrátka jsme si užily parádní chvilky.Pro proviant jsme chodily k nedaleké hospůdce pod hradem Navarov a ta cesta byla vždy plná překvapení.Pod Navarovem se začaly objevovat podivně odění lidé co seděli u ohnišť a zpívali nějaké písně.Zprvu jsme nevěděli o koho jde až nám to jeden z vedoucích vysvětlil,že se jedná o trampy.Vysvětlil ná co je zajímá,co tam dělaj a vůbec snažil se vysvětlit vše co trampingu patří.Třetí a tudíš poslední večer a noc jsme měli návštěvu.Šlo kolem asi pět trampů a zeptali se jestli se mohou přidat a něco si ohřát.Z docela malých batohů vyndali tolik věcí a jídla až jsme z toho byli paf.Udělali si dlabanec a pak hráli a hráli.......až skoro do kuropění.Jo jo bylo to nádherný a byl to takový zážitek,že mě ovlivnil pravděpodobně na celý můj zbytek života.

No a teď o tom Žantovy.Byl to podivín.Měl starej polorozpadlej stateček dole u silnice pod táborem.Pravděpodobně mu patřily ty pozemky na nichž tábor stál a asi mu i lezly na nervy přez léto neustálé průvody dětí na a z koupaliště.Tak nám několikrát  zpříjemňoval pobyt svými vtípky a černým homorem.Nejednou přez noc rozkopal příjezdovou cestu,nekdy i přeplotil.Brzo ráno či pozdě večer kosil louky nad táborem a při broušení kosy brouskem se smál hlubokým HA HA HA HA HA......Jelikož se to krásně rozléhalo,tak nám dělal docela zajímavý budíčky.Nejlepší vždy byla zteska odvahy a vedoucí nám ji zpříjemňovali ŽANTOVKOU (brousení kosy se smýchem HA HA HA...) nebylo to zrovna nic příjemnýho kort když cesta vedla přez bahniště a vršek oběšenců.

Tohle byl tedy můj počátek ,kdy jsem k trampingu přičichl.Jinak budu dále pokračovat v psaní mých počátků a budu pátrat v paměti a fotkách kde a kdy jsem byl a s kým.